BLASSENweb - Život nebo smrt?

Připíjím na mrtvé známé
a na ty, které už nikdy nepoznáme.
Na mrtvé přátele já připíjet nemohu,
neb na to se fakt už nezmohu.
To musí udělat jiný,
abych netrpěl pocitem viny.

ŽE SEM JIM NEPOMOH!

A rodina je pro mne passé,
doma je to jako bych seděl v base.
Proč se o mě vlastně starají,
když už me pořádně neznají?
Každý příkaz jak jedový hlen,
tak se nediv že svobodu chci jen.

A VOLNĚ ŽÍT!

Když tě mé verše bodnou jako dýka,
to budu jedině rád,
nechtěl sem aby se jim někdo mohl smát.
Vždy pádu předchází pýcha
a já padám tak strašně rád,
a tak se budu jim, vlastně sobě, pyšně smát.

NEDÁM TO NA SOBĚ ZNÁT!

Jakže se dokážu svému neštěstí smát?
Je to tím že nedokážu nikomu, ani sobě, dlouho lát.
Jen mrtvým,
ale ti za to nemohou,
když živí jim z tohoto světa pomohou,
tím spíš se jim smát nesmím.

RAČI NA NĚ PŘIPIJU!

Znal sem jednoho co uhořel v své chatě,
A tak ptám se já tě:
Jakou smrtí bys chtěl umřít ty,
když bohu nejsi vůbec milý?
Ve spánku či s kudlou v zádech,
někdy bude tvůj poslední nádech.

VÍC NADECHNOUT SE NESMÍŠ!

Lepsi by bvlo kdybych vam to prednesl nez abyste si to jenom cetli...

Autor: Jan Krýgl