Pro každého je úspěch

něčím jiným.

Pro někoho peníze,

pro jiného kruh rodinný.

Jak dnes úspěchu dosáhnout?

Už to není jako dřív,

jen kádrový posudek vytáhnout,

dnes člověk musí tvrdě dřít.

Už ani nestačí bys klečel

u těch správných nohou

a líbat tu správnou prdel.

Však někteří to stále mohou.

Nelze už jen tupě věřit

ideálům revoluce.

Metrem již není možno měřit

Darwinovi evoluce.

Být úspěšný možná znamená

vyhnout se masám.

Možná vystoupit z davu

a svobodný vzduch nasát.

Nebýt vláčen davem,

utrhnout se a jít proti proudu.

I to může být úspěchem.

K úspěchu někdy stačí říkat pravdu.

Někdy však říkat vskutku pravdu

znamenat může neúspěch.

Bylo tak tomu za dřívějších dnů

a je to tak i v dnešních dnech.

Čím více bude krásných lží,

tím více přijde úspěchu,

tím více lidí uvěří.

Všichni v nich mají útěchu.

Však nakonec vždy lidé,

někdy dříve, někdy později,

uvědomí si, a pak to přijde,

že jim zas něco nalhali.

Pak přijde převrat, revoluce.

Lidé si říkají, že bude líp.

Však nakonec z bot jsou zas onuce,

na kapesníku od slz nezbyl suchý cíp.

Chudí tu byli a budou vždy.

Někdy méně, někdy více,

pak někdo zase slíbí lží,

že pomůže jim revoluce.

Chudí se náhle mění v masu

a pozvedají svoje ruce,

pak starý režim se zlomí v pasu

a zavlaje prapor revoluce.

Po ní se všechno opakuje,

zas lidé prohlédnou tu lež,

však někdy jim to trvá více,

než dvacet, třicet, či padesát let.

Někdy pak ti, co nejvíc řvali,

ke staré lži se vrací zpět.

Práva se stejně nedočkali,

zas jen černý a nespravedlivý je svět.

Slyšíme lži z úst těch,

co si myslí, že nám vládnou.

Však menší lži, nežli těch,

kteří nám lhali v dobu dávnou.

Vždycky nám lžou a lhali,

však dnes již aspoň víme to.

Dříve však z lží se pravdy staly,

stačí, když strana řekne to.

Někdy však lžeme sami sobě,

když chceme stvořit lepší svět.

Není to možné v žádné době.

Omluvte zatrpklost mých vět.