BLASSENweb - the future of your web !

Barborky:
Barborky jsou větvičky třešně. Pokud si je 4. prosince natrhá svobodná dívka a dá je do vody, může se na Vánoce dočkat překvapení. Jestliže jí totiž do té doby rozkvetou, do roka se provdá. Nerozkvetou-li, dívka již zaručeně není panna. Vdavekchtivé slečny by si takto rozkvetlý kvítek měly dát do šněrovačky, aby si jich mládenec, na kterého myslí, všiml.

Mikuláš:
V podvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků. Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou masku. Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl. Mikuláš má mít při sobě hodně drobností pro hodné děti, které pak dává andělovi a pověřuje ho, aby je rozdal. Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše. Děti na Hané dostávaly pečivo formované do podoby figurek lidí a zvířat, v jihozápadních Čechách zase figurky ze sušených švestek.

Lucie:
V předvečer 13. prosince ještě dodnes obcházejí (např. na Valašsku) tajemné, bíle oděné postavy, tzv. 'Lucky'. Staré české přísloví praví: 'Lucie noci upije, dne nepřidá'. Přísloví pochází ještě z dob před reformou tzv. juliánského kalendáře. Zvyky a vše co se kolem dne sv. Lucie odehrává, zůstaly pak při tomto posunutém svátku. Na den Lucie, která bývá v pohanských dobách démonickou slunovratovou bytostí, ženy nesměly číst. 'Lucky' ometaly domy a příbytky husí peroutkou, čímž očišťovaly lidské bydlení.

Vánoce:
S vlastním průběhem Vánoc je spojena řada zvyků. Kdo se na Štědrý den postil, viděl zlaté prasátko. Štědrovečerním stůl bývá svátečně upraven a obložen symboly hojnosti a ochrany (chléb, jablka, ořechy, med aj.) S Vánoci je spojeno vánoční jmelí, s nímž se dříve posvátně čarovalo. Křesťanské koledy se vázaly k Novému roku resp. k Vánocům, ale většinou se přednášely na den sv. Štěpána (26.12.). Koledování bylo původně zvykem univerzitních studentů, pak žáků městských škol (chodili s rektorem po domech), posléze pak škol hlavních a normálních a nakonec venkovské chasy. Koleda byla vyjádřením přání zdaru pro příští rok. Stavění jesliček je původu poměrně mladého. Předobrazem betlémů jsou gotické skříňky s voskovými figurkami nebo sicilské biblické scény. Na českém venkově se betlémy rozšířily počátkem 19. století a rychle zdomácněly. Vánoční stromek, jeden z nejhezčích a nejpoetičtějších symbolů Vánoc, je velmi mladým prvkem. První zprávy o něm v Evropě máme z počátku 19. století. Užití stromků nebo větví však u nás mělo poměrně dlouhou tradici. Na Valašsku zavěšovali nad stůl jehličnatý stromek, jinde zdobili světnici či stůl chvojím.

Betlémské světlo:
V čase předštědrovečerním vybrané dítě z Izraele dopraví letecky světlo z kaple v Betlémě v podobě ohně v lucerně, či pomocí svíce, do některého evropského města, odkud skauti rozváží toto světlo vlakem po celé Evropě. Tam si je odebírají všichni lidé dobré vůle.

Lití olova:
Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, a tekoucí olovo se do ní opatrně ale naráz vlije. Vznikne odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká.

Večeře:
K večeři se zasedá tehdy, když vyjde první hvězda.Pod ubrus je vhodné dát trochu sena, připomíná to narození Ježíška ve chlévě. Nedoporučuje se sedět zády ke dveřím. Od štědrovečerní večeře se zásadně nevstává, dokud poslední osoba nedojí. Na talíř se každému dá přesně tolik jídla, kolik sní. Nechat něco na talíři je vyloučené. Vždyť také platí, že v posledním soustu je největší síla. Stolovníků by měl být sudý počet-přináší to štěstí. Vždy se ale prostírá o jeden talíř víc, kdyby přišel host, nebo osamělý člověk. Vhodnými jídly jsou chléb s medem, pokrmy z hub, kapr na různé způsoby, kuře, bažant, placky z černé mouky, jáhly, kroupy, luštěniny, zavařené i čerstvé ovoce, závin apod. Jídel by mělo být devatero a nikdy by neměl chybět česnek (posiluje), med (chrání před zlem) a houby (dávají zdraví a sílu). Nepije se alkohol. Chcete-li se uchránit před zloději, svažte nohy štědrovečerního stolu provazem.

Vánoční mše:
Štědrý večer končil vždy půlnoční mší, která se konala ve všech kostelích. Někde byly součástí mše i vánoční hry a po mši se chodilo ještě koledovat.

Šupiny:
Pod talíře (někde pod ubrus) se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. Tak jednoduché to ale není. Aby se tak opravdu stalo, musí každý šupinu nosit až do příštích vánoc v peněžence.

Krájení jablka:
Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu stopka-muška, tedy napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadán jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tento zvyk je popsán už ve 14. století a není třeba se ho bát. Vybírejte velké zdravé jablko.

Pouštění lodiček:
Do skořápek vlašských ořechů upevníme kousky vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami necháme plout po vodě v lavoru nebo hrnci. Majitele lodičky, která vydrží nedéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý s šťastný život.

Střevíc:
Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se střevíc patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ker dveřím, provdají se odejdou.