BLASSENweb - the future of your web !

Co je láska? Co je ten krásný cit, o kterém píši básnicí? Je velmi obtížné odpovědět na tu otázku. Každý ji vnímá jinak. Láska může být různého druhu – přátelská, mateřská anebo milenecká. Ale jedno mají společné. Obětovat se ve prospěch toho druhého, a snažit se poskytnout tomu člověku něco, co ho udělá šťastným... Máme totiž něco, co nás sbližuje, určitě pouto. Pouto, které je pocitem bezpečí, že nás někdo má rád. Je to tak krásný pocit vědět, že nejsem na tomto světě úplně sama, že někdo mě má rád. A přitom nechce nic jiného, než abych já byla šťastná. Nechce za to nic. Stačí mu ten pocit, že jsem šťastná. Žádný prospěch z toho nemá. Ale má ten krásný pocit, který ho hřeje u srdce a mně také. Nejsem sama. Je tu on. On, který mě má rád. A to mě drží nad vodou. Teď jsem mluvila obecně, ale dá se říci, že totéž podle mého názoru platí pro všechny druhy lásky.

Cyklisté jsou společně s chodci nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu, a to vzhledem k tomu, že je nechrání ani plech karoserie, ani jiné prvky pasivní bezpečnosti. Statistika ukazuje, že nejohroženější částí těla každého cyklisty při pádu je skutečně hlava. Přibližně při polovině všech pádů s úrazem dojde k poranění hlavy, přičemž desetina z těchto zranění je tak vážná, že může ohrozit život.

Touhy v přemýšlení a rozjímání, nikdo si neumí představit co se všechno člověk může dělat, když přemýšlí. Za to nejlepší je tyto myšlenky psát. Člověk může tak po čase zjistit, na čem to vlastně závisela jeho špetka touhy po. O čem to vlastně tak příkře přemýšlel a proč se vlastně radoval, i když byl uvnitř velmi smutný.

Jen tak lítám sem a tam a nevím co se vlastně děje? V poslední době sleduji lidi, jak na tom vlastně jsme, a zjišťuji, že docela bídně. Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat. Jan Werich nejspíš moc dobře věděl, o čem zpívá. A je to vidět.