Vláda několikrát řekla, že kritérium je jediné – cena. Telefónica pak nabídla nejvíc a navíc je takřka vzorovým strategickým investorem. Je to velký světový telekom (sto milionů uživatelů) a je vlastníkem pevnolinkové i mobilní divize, měl by tedy mít zájem na rozvíjení jak Českého Telecomu, tak Eurotelu.

Telefónica je osmdesátiletý španělský operátor, který fungoval podobně jako všichni ostatní telefonní operátoři na starém kontinentu – jako státem garantovaný monopol. Stát nebyl nikdy stoprocentním vlastníkem Telefóniky, ze záčatku měl jen menšinový podíl (firmu spoluzaložili Američané), některé vlastníky vykoupil až po druhé světové válce, ale v šedesátých letech už byla Telefónica dokonce vůbec největší firmou ve Španělsku.

Neznámá, ale ideální

Telefónica není popravdě v našich částech Evropy tak známá jako třeba Deutsche nebo British Telecom. Zejména proto, že při expanzi obsazovala Jižní Ameriku. Dnes sice působí ve třinácti zemích světa, převážně v Jižní Americe, ale i ve Velké Británii, či Německu, jejich 62% tržeb však stále pochází z původní země – ze Španělska.

Telefónica je až překvapivě dobrým partnerem pro Český Telecom. Je to velký světový operátor, globální hráč – není to tedy místní telekom z nějaké desetimilionové země, který stejně nebo později padne za oběť globálnímu hráči. Je to, na rozdíl od velkých evropských telekomů, firma málo zadlužená, může si tedy dovolit investovat.

Negativem pak může být to, že španělské investice v České republice jsou pro obě strany tentokrát doslova španělskou vesnicí. Nezvyk a kulturní rozdíly tak mohou činit problém: zatímco Němec ví, co může od Čecha čekat, a naopak to platí stejně tak dobře, mezi naším a španělským národem taková „družba“ skoro neexistuje. A tato kompatibilita, počínajíc jazykovou, se bude muset vybudovat: každý zodpovědný manažer Českého Telecomu, který myslí na zadní kolečka, si již koupil příručku Španělsky snadno a rychle a hodlá se začít intenzivně šprtat.

Převzato z: Časopisu Computer