BLASSENweb - the future of your web !

Co je láska? Co je ten krásný cit, o kterém píši básnicí? Je velmi obtížné odpovědět na tu otázku. Každý ji vnímá jinak. Láska může být různého druhu – přátelská, mateřská anebo milenecká. Ale jedno mají společné. Obětovat se ve prospěch toho druhého, a snažit se poskytnout tomu člověku něco, co ho udělá šťastným... Máme totiž něco, co nás sbližuje, určitě pouto. Pouto, které je pocitem bezpečí, že nás někdo má rád. Je to tak krásný pocit vědět, že nejsem na tomto světě úplně sama, že někdo mě má rád. A přitom nechce nic jiného, než abych já byla šťastná. Nechce za to nic. Stačí mu ten pocit, že jsem šťastná. Žádný prospěch z toho nemá. Ale má ten krásný pocit, který ho hřeje u srdce a mně také. Nejsem sama. Je tu on. On, který mě má rád. A to mě drží nad vodou. Teď jsem mluvila obecně, ale dá se říci, že totéž podle mého názoru platí pro všechny druhy lásky.

Chtěla bych psát o milenecké lásce. Toto věčné téma bude vždy přitahovat každého. Jsme lidské bytosti, každý potřebuje milovat a zároveň být milován. Je to přece krásný oplácet někomu jeho lásku. Nejen brát, ale i dávat. Dávat hodně, a nikdy toho nelitovat. Nelitovat. Láska je něco, čeho se nedá litovat. Tak křehký cit, že se bojím o něm psát, abych tu jeho křehkost nějak nepoškodila. Je jak křišťál. Čistá a krásná. Ano, to je láska. Chtěla bych ji prožit naplno. Ne každý prožije velkou lásku, ale každý se o to může pokusit. Rozhodně se o to pokusím. Všechno závisí jen na tom, jestli tu lásku uchopíme a budeme ji opatrovat ve svých dlaních, nebo si ji nevšimneme, anebo v nejhorším případě pošlapeme a tím zničíme sny někoho, kdo by se kvůli nám vzdal svého života.

Láska. Láska. Ráda vyslovuji toto slovo. Když si pro sebe říkám slovo láska, tak se mi vybaví něžnost, respekt, důvěra, porozumění, dotyky, spousta dotyků, dotyků od milované a žádoucí osoby. Každý si přeje zažit ten pocit. Dotýkat se a znova se dotýkat, dokud nezačneš cítíš žár na těle, který tě bude spalovat nejen na povrchu, ale i uvnitř, dokud to nepřeroste ve žhavou lávu, která tě celého pohltí. Dotýkat se a znova se dotýkat, dokud se ti nespálí celé tělo zevnitř rozpálenou touhou. Ano, touhou se znova dotknou, i když víš, že tě to může zničit. Ale přesto neodoláš tomuto pokušení… a chceš se dotýkat znova a znova, i když víš, že by jsi mohl ztratit rozum…