"Čau" , zdraví Partyzán a pokračuje. Kolik toho dneska chceš sezobat ? "Tak za pět tisíc",odpovídá pošťáckej. "A hlavně za kolik" , dodává. "No jako vždycky",odpovídá Partyzán a tváří se rozpačitě, jako že je mu tato otázka položena. "Za 4,50, přeci, ne"? "Jak to, včera to bylo 4,20", nedá se pošťák. Krátké přemýšlení. "4,30 , dnes jít níž nemohu, jsou tady všude poldové,už takhle prodělávám" . "A dělej , nemáme čas se vybavovat" Bankovky jdou z ruky do ruky. 1.200 Tuzexových korun za 5.160,- korun československých. plácnutí po zádech na důkaz uzavřeného obchodu a kvapný rozchod. Pošťák se za ním dívá, jak přechází ulici. A před Tuzexem to stále jede. "Nějaký bony, vole ................."
Co to vlastně byly ty "BONY".
Mladší generace už tuto záležitost nikdy nezažije a tak malá osvěta. Přesný název tohoto produktu byla Tuzexová poukázka, nebo-li Tuzexová koruna. Tuzexové poukázky - bony, byly poukázky, kterými se platilo zahraniční nebo luxusní zboží ve speciálních prodejnách Tuzex. Bony bylo možné oficiálně získat pouze při povinné výměně za valuty. Nejednalo se tedy jen o záležitost pro vyvolené, ale i pro ty, kteří dostali na základě devizového příslibu valuty (lidově - západní měnu), nebo tyto prostředky získali jiným způsoben , např. darem. Za éry komunismu bylo povinností tyto valuty nedržet doma "pod pokličkou" ale nabídnout je bance k výměně, právě za tyto Tuzexové poukázky. Poukázky - Bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR. Lidé, kteří neměli přístup k valutám, mohli koupit bony pouze na černém trhu od veksláků (překupníků). Oficiálně měl jeden bon hodnotu jedné Kčs. Na černém trhu se 1 bon v osmdesátých letech prodával za cca 5 Kčs. Já ovšem pamatuji i dobu propadu tohoto platidla, kdy se jeden bon prodával i za 3,50 . Bylo to v předrevolučním období roku 1989. A to byl opravdu mazec.
Co to byl "TUZEX" ?
Tuzex byla v dobách československého socialismu síť obchodů, ve kterých se za valuty nebo tuzexové poukázky mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici. Za poctivou československou korunu se zde nic nekoupilo,neboť nebyly přijímány. Název Tuzex byl zkratkou ze slov TUZemský EXport. Obchody sloužily k odčerpání valut od obyvatelstva, což vlastně nahrazovalo povinný odkup banky. Kolovaly také různé narážky na tento obchod a jeho zboží, jako např : Ty máš blůzu - není z Tůzu , .... apod. Značkové oblečení zakoupené v těchto obchodech vyjadřovalo určitou "lacinou" společenskou prestiž. V Praze bylo takových obchodů z oblečením hned několik. A to hned na Praze 1 . TUZEX na Palackého ul. , Lazarské ul, Štěpánské ul (před tento TUZEX si nechal herec Roman Skamene ve filmu BONY A KLID přivézt z Krkonoš kamion sněhu) . Jinak velké obchodní centra - TUZEX KOVO - Holešovice, MOTOKOV Pankrác nebo KOOSPOL na "Lenince" v Dejvicích (dnešní Evropská) . Hodně vyhlášená "hadrárna" byla také na Spořilově, tam byly hned dva, sice malé, avšak zbožím nadupané krámky. Pastva pro socialistické oči.
A co se tak dalo například za ty naše vyhlášené bony koupit ? Já si pamatuji, že třeba tvrdé SPARTY stály 2, - TK . dlouhé cigarety MORE 4,-TK a JPS 5,- TK . ...a jako perlička pro řvoucí děti KINDER vajíčko za 0.5 TK
Napište mi, pokud si tuto dobu pamatujete, co jste si za ně kupovali nejčastěji Vy ? A hlavně kde a v kterých městech ?
Náš úvodní hrdina poštovní panáček, si za těch vyvekslovaných a usmlouvaných 1200 TK koupil ještě téhož dne v Tůzu na Pankráci celou bednu audiokazet TDK 90 min za 10,- TK á 1.ks . no a o víkendu na nějaké české burze je střelil po 70 Kćs. Tak schválně jestli spočítáte čistý zisk . Váš domácí úkol.
......... a jistě Vám také dojde, kdo byl v našem příběhu ten panáček poštovní .
